Ing. Milan Prokeš

zakladatel a předseda školy, trenér, národní rozhodčí, ideový mág



mezinárodní instruktor ITF č. 1455
technický stupeň VI. Dan
čísla danových certifikátů CZ - 6 - 7
CZ - 5 - 10
CZ - 4 - 21
CZ - 3 - 27
CZ - 2 - 63
CZ - 1 - 35
trenér 2. třídy číslo licence B-12
národní rozhodčí číslo licence C-38/2007
rytíř Taekwon-Do školy Velešín ITF číslo certifikátu 01/2008
datum narození: 5. srpna 1961
kontakt viz. kontakty

Začátek

Milan Prokeš

Začátek

Ve svých osmi letech jsem začal kopat za žáčky Velešína, ve snaze vyrovnat se svému taťkovi, který byl ve Velešíně velkou fotbalovou hvězdou. Kolem 14-tého roku začínám trénovat individuálně: doma kliky a posilování s menšími činkami (postavy jsem byl vždy spíše drobné a útlé, tudíž jsem chtěl zaujmout dívky svými ještě nenarostlými svaly) a v panelákovém sklepě driblink s míčem. Zarputilost v trénincích přinesla ovoce v podobě dorostenecké ligy v Dynamu České Budějovice, kam jsem přestoupil v 17-ti letech. Nutno říci, že Dynamo mělo o mne zájem už v 15-ti, ale moudrý otec mě nepustil, řka, že bych tam zvlčel. V 19-ti přestup do tehdejší z ligy spadnuvší Škody Plzeň, kde jsem pobyl krátce, protože skloubit studium na strojárně s profesionálním fotbalem bylo tehdy nemožné, zvláště, když jsem nedostal individuální plán. Prostřídal jsem pár manšaftů v Plzni: ČSAD Plzeň, ZČE Plzeň a poté mateřský Velešín. S ním přišel krajský přebor, velká sláva pro Velešín a tréninky 3x týdně...ale, protože fotbal zatěžuje spíše spodní část těla, začal jsem systematicky s posilováním.

V roce 1987

kdy jsem přestal s aktivní činností (fotbal mě přestal naplňovat-rozpadla se výborná parta kluků, který táhly za jeden provaz a už tu byla ta zmiňovaná zátěž na nohy resp. spodní část těla), jsem začal pošilhávat po něčem jiném, než posilování s velkými zátěžemi. Postupně jsem objevoval krásu bojových umění-nebo-li posilování celého těla. Koupil jsem si knihu V.L.Levský, „Základy sebeobrany - Karate"...a ta mě učarovala. Dle ní jsem cvičil přes rok a půl sám, až jsem se rozhodl pro vstup do nějakého oddílu karate v Č.B. Při hledání oddílu a kurzu pro začátečníky, jsem narazil na podivný název TAEKWON-DO, jehož tréninky, resp. tréninky začátečníků začínaly od 19:00 do 21:00 hodin, tzn., že pro mě, jakožto dojíždějícího z Velešína nejlépe pasovaly do příjezdů a odjezdů autobusů do Českých Budějovic (karate začínalo už v 18.00). Šel jsem se podívat na trénink kurzistů a zjistil, že toto je ono, co hledám.

V roce 1988

jsem se přihlásil do kurzu Taekwon-Do...oddíl Pedagog České Budějovice. Byla to tehdy první škola Taekwon-Do v České republice. Až po roce cvičení a třech měsících docela tvrdého začátečnického výcviku, mě vybral M. Galbač s P. Váchou na čtyřdenní soustředění do tehdejší Jugoslávie, kde jsem 28.3.1989 dělal zkoušky rovnou na žlutý pásek pod Toni Nobilem, tehdy V. Dan. V témže roce už začíná dojíždět na Pedagog náš pan mistr Hwang a na dalších zkouškách 4.2.1990 jsem dostal zelený pásek.

Založil jsem oddíl ve Velešíně.

Na tehdejší ukázku se přišlo do sportovní haly ve Velešíně podívat úctyhodných 300 lidí! Na prvním tréninku se nás sešlo 60! Další technické stupně šly ráz na ráz až se psal rok1992 a sním i první odjezd pana mistra zpět do Koreji. Pan mistr si mě pozval do Prahy, k sobě do bytu na návštěvu a já nic netušíc, když jsem popíjel čaj, mistr přišel z pokojíku a položil přede mne černý pásek a řekl: „to máte ode mne Milane". Něco jsem začal koktat, že to se asi nemůže, ale pan mistr tvrdě odvětil: „Já můžu...!". Takže takové jsem měl „těžké" zkoušky na I. Dan. Mezitím se velešínská škola úspěšně rozrůstala, ale já jsem si dal přesně 11 let půst od dalších danových zkoušek z nejrůznějších důvodů, ať již soukromých, sportovních... bylo to takové hledání cesty…DO!.....Bratři Kubíni, kteří hodně ovlivňovali směr školy, se rozhodli v roce 1998 přestoupit k Taekwon-Do WTF, které jsme již přes rok cvičili i v naší škole.

Já jsem se rozhodl zůstat u Taekwon-Do ITF

a tak jsem v roce 1999 založil, či spíše oprášil Taekwon-Do školu Velešín ITF. V roce 2003 jsem dělal zkoušky na II. Dan, ke kterým mi hodně pomohl Rosťa Kaňka v době nepřítomnosti pana mistra. Na další danové zkoušky jsem se už připravoval pod dohledem pana mistra Hwang Ho Yonga a kamaráda Martina Zámečníka. V roce 2005 jsem udělal zkoušku na třetí dan a v následujícím roce jsem se s českou reprezentací zúčastnil 2.mistrovství světa veteránů v bulharské Sofii, kde za zmínku stojí pouze 4 – 6. místo v silovém přerážení. 3.8.2008 další zkoušky na čtvrtý dan a titul mezinárodní instruktor. Menší zlom nastal v roce 2012, kdy jsem udělal zkoušky na pátý dan a ihned po skončení zkoušek jsem byl podruhé osloven státní reprezentací, konkrétně trenérem Honzou Klaškou, abych se zúčastnil 4. mistrovství Evropy veteránů, opět v Sofii. Návrat na místo činu vyšel perfektně a byly z toho tři zlaté medaile. A aby toho nebylo málo, v Estonsku se konalo 5.mistrovství světa a opět se zadařilo - dvě zlaté medaile a pohár pro nejúspěšnějšího veterána mistrovství. V roce 2014 začínáme spolupracovat s rakouskými přáteli a otevíráme školu v Bad Leonfeldenu. Ale život není jen o výhrách a tak v roce 2016 přichází operace kolena a trochu přistřižená křídla, která i přes různá omezení mi však umožní absolvovat zkoušku na šestý dan 7.8. Takže současný taekwon-do život je ve znamení udržování fyzické, psychické a morální pohody. A také té sebekontroly, abychom, my, trenéři ukázali svým příkladem, co nejlépe zásady taekwon-do, ale zároveň na svých lidských chybách, že je není vůbec snadné všechny dodržet.

Tak šťastnou cestu nám všem!

 


Profily trenérů Taekwon-Do školy Velešín ITF

Milan Prokeš, Jiří Císař, Milan Rouha, Aleš Císař, František Jeřábek, Hana Císařová, Pavel Šmíd, Radek SlukaPavel ŠíhovecZdeněk Rubeš, Michaela Urbancová



ITF
Svay TKD
EU
Silva Nortica
Intereg
MŠMT