Rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). Z Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd je však znám relativně častější výskyt ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady rysové vyhubeni. Opětovně k nám začal rys pronikat během 2. světové války po roce 1946. Koncem 50. let se jeho početnost v Beskydech odhadovala na 25 jedinců. Byl však ilegálně loven a v letech 1962 - 1975 jeho vybíjení dokonce probíhalo v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 tak byly Beskydy opět rysů pusté. Stejně smutný osud rysa potkal v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože už byl zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala na 15 - 18 kusů, dnes se zde vyskytuje maximálně 5 zvířat; ještě horší je situace v Děčínské pahorkatině (NP České Švýcarsko), kde byl již rys patrně zcela vyhuben. Zprávy o rozmnožující se populaci rysa na Javořicku mizí po roce 1986. V průběhu posledních padesáti let tak u nás byly vyhubeny (nebo na hranici vyhubení zredukovány) nejméně čtyři přirozeně vzniklé rysí populace (Jeseníky 1950 - 1959 a 1983 - 1989, Beskydy 1960 - 1969, Javořická vrchovina 1980 - 1986).
Přirozené osídlení Beskyd bylo rysům opět umožněno omezením jejich lovu na Slovensku v roce 1975. Beskydská populace se dnes odhaduje na 15 - 20 kusů. Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982 - 1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Procesu, kdy vracíme člověkem vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, říkáme reintrodukce. Na všech reintrodukcích rysů nejen na Šumavu, ale i do Alp, se podílela ostravská zoo a její tehdejší zaměstnanec Ludvík Kunc.
Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (Německo), a tak i na Šumavě v době české reintrodukce mohlo žít zhruba 18 zvířat. Rysům se na Šumavě začalo dařit - jestliže ve letech 1992 - 1993 tu žilo kolem 75 jedinců, tak v roce 1995 se už početnost populace v jihozápadních Čechách odhadovala na 70 - 100 a v roce 1998 na 120 - 150 kusů, přičemž rysové osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Toto území zahrnovalo kromě Šumavy i Pošumaví, Český les, Blanský les a nová populace vznikla i v Brdech. Samostatnou kapitolou je výskyt rysa v NP Podyjí, kam byli v letech 1994 - 1995 ilegálně vypuštěni rysové uměle odchovaní v ZOO, kteří se dokázali adaptovat na přírodní podmínky, obstarat si obživu a několik let zde přežívali. Jedná se však o velmi malé území a v současné době tu žádný rys nežije, i když poslední dobou byl zaznamenán jeho výskyt na rakouské straně hranice.
Celkově se stavy rysů v ČR od roku 1998, kdy u nás vrcholily (130 - 150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby se jejich počet nadále zvyšoval a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak - jejich počty poklesly zhruba o 30 %.
V důsledku stále probíhajícího pytláctví se v současné době vyskytují v ČR jen dvě stabilnější rysí populace - v Beskydech a v jihozápadních Čechách, v Českém Švýcarsku je rys na pokraji vymření a situace v Jeseníkách si žádá podrobnější výzkum. Celkový počet rysů v ČR je již tedy opět pod hranicí 100 kusů.
zdroje a foto: www.priroda.cz, wikipedia.org, www.selmy.cz, www.naturephoto.cz, www.naturphotogallery.com, www.photomecan.eu, www.zajicjiri.com, www.naturphoto.cz
Víte jak žije Rys Tajky Ostrovid...
Co o Tajkym zjistili vědci / Tajkyho základní charakteristika / Kde všude žijí Tajkyho příbuzní / Rys Tajky v České republice / Jak Rys Tajky loví potravu / Rys Tajky a jeho rodina / Na koho si musí dát Rys Tajky pozor / Jak poznáte v přírodě rysí stopu aneb Tajkyho apkumči / Rys Tajky jako maskot naší Taekwon-Do školy Velešín ITF / Po stezkách s rysem Tajky
