Rys ostrovid má jen jednoho přirozeného nepřítele: člověka. Někteří myslivci v minulém století vystříleli rysy z několika oblastí. Přestože se dnes jedná o zákonem chráněný druh (silně ohrožený), pytláci rysy stále decimují. Seriózní odhady počítají s několika stovkami usmrcených zvířat v posledních desetiletích. Vysoká míra úmrtnosti brání šíření rysů do dalších vhodných oblastí a prohlubuje izolovanost jednotlivých populací. S tím související snižování genetické diverzity může vést k poruchám při reprodukci a v konečném důsledku k zániku populace.
Žádné studie nepotvrzují domněnku o tom, že početnost rysů klesá v oblastech, kde žijí vlci. Příkladem mohou být i Beskydy, kde se např. v horském masivu Smrk vyskytují pobytové znaky všech tří velkých šelem.
Přestože rys ostrovid není ohrožen jako druh v celém areálu svého výskytu nebo v Evropě, každá populace vyžaduje ochranu jako integrální součást příslušného lokálního ekosystému. Z hlediska faktorů, které zapříčinily historicky největší pokles v polovině 20. století, byly nejvýznamnější: ničení biotopů, odlesnění, s tím související ztráta potravní základny (divocí kopytníci) a přímě pronásledování. Pokud populace citelně poklesne, další faktory mohou přispívat k zániku jednotlivých populací: střety s dopravními prostředky, ztráta vnitrodruhové variability (tzv. inbreeding) a náhodné populační výkyvy.
Jsou-li závěry výzkumů populačních genetiků správné, pak minimální početnost geneticky stabilní populace je 500 jedinců. V menších populacích dochází k tzv. genetickému driftu, tedy snižování genetické diverzity s následnými poruchami reprodukce. Z hlediska dlouhodobé stability našich populací lze považovat za zabezpečenou pouze populaci beskydskou, která bezprostředně komunikuje s rysy na Slovensku. Hrozba genetického driftu by mohla být výhledově aktuální u populace pošumavské, pokud zůstane izolována a nedojde k propojení areálu rozšíření s populací karpatskou.
Nejpalčivějším problém při ochraně rysa ostrovida představuje téměř ve všech evropských státech ilegální lov. I u nás je hrozba nekontrolovaného lovu aktuální. V průběhu posledních padesáti let byly u nás ilegálním i legálním lovem vyhubeny nejméně čtyři přirozeně vzniklé populace rysa (Jeseníky 1950 - 1959 a 1983-1989, Beskydy 1960 - 1969, Javořická vrchovina 1980-1986). Přestože se díky reintrodukci na Šumavu v 80. letech stavy rysů stále zvyšovaly, během let 1998-2003 byl zaznamenán opětovný pokles asi o 30 %. Z oblasti jižních Čech byly shromážděny lebky ilegálně zabitých 69 rysů. V anonymním dotazníku odborníků z Akademie věd se 20 z 204 myslivců k nelegálnímu zástřelu rysa dokonce přiznalo.
Dalším problémem je fragmentace krajiny a migrační bariéry. V Alpách se například ukázalo, že rys, nejmenší a nejvíce teritoriální ze tří velkých šelem má o poznání nižší migrační schopnosti než vlci nebo medvědi. Se stavbou nových dálnic se v České republice neustále snižuje prostupnost krajiny a přechody pro zvěř jsou realizovány spíše výjimečně. V celkovém souhrnu pak všechny faktory přispívají k ne příliš radostnému scénáři vývoje rysa ostrovida v ČR.
zdroje a foto: www.priroda.cz, wikipedia.org, www.selmy.cz, www.naturephoto.cz, www.naturphotogallery.com, www.photomecan.eu, www.zajicjiri.com, www.naturphoto.cz
Víte jak žije Rys Tajky Ostrovid...
Co o Tajkym zjistili vědci / Tajkyho základní charakteristika / Kde všude žijí Tajkyho příbuzní / Rys Tajky v České republice / Jak Rys Tajky loví potravu / Rys Tajky a jeho rodina / Na koho si musí dát Rys Tajky pozor / Jak poznáte v přírodě rysí stopu aneb Tajkyho apkumči / Rys Tajky jako maskot naší Taekwon-Do školy Velešín ITF / Po stezkách s rysem Tajky
